Vytvořte si životopis za 15 minut
Naše bezplatná kolekce odborně navržených šablon životopisů vám pomůže vyniknout z davu a dostat se o krok blíž k vysněné práci.
Platí zde jasně daná pravidla, která určují, kdy se odstupné vyplácí, kolik může činit, jak se počítá a co všechno ovlivní – včetně daní nebo podpory v nezaměstnanosti. V tomhle článku vám všechno srozumitelně vysvětlíme.
Shrnutí hlavních bodů článku:
- Na odstupné máte nárok při výpovědi z organizačních důvodů, například když zaměstnavatel ruší provoz, přemísťuje firmu nebo vás prohlásí za nadbytečné.
- Výše odstupného závisí na délce pracovního poměru – čím déle jste pracovali, tím větší částku dostanete.
- Z odstupného se neplatí sociální ani zdravotní pojištění, ale dani z příjmu se nevyhnete. Výplata odstupného může navíc posunout začátek podpory v nezaměstnanosti.
Co je to odstupné a k čemu slouží?
Odstupné je jednorázová finanční kompenzace, kterou zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci v případech, kdy dochází k ukončení pracovního poměru z důvodů, které nejsou zaviněny zaměstnancem. Jeho hlavním účelem je zmírnit ekonomické dopady ztráty zaměstnání a poskytnout časový prostor pro nalezení nové pracovní příležitosti. Výše odstupného a podmínky jeho vyplacení stanovuje zákoník práce (§ 67 a násl.).
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Ne každý, komu končí pracovní poměr, má automaticky nárok na odstupné. Nárok vzniká výhradně v případech, kdy pracovní poměr končí z důvodu na straně zaměstnavatele, konkrétně:
- zaměstnavatel nebo jeho část se ruší,
- zaměstnavatel nebo jeho část se přemísťuje,
- zaměstnanec se stává nadbytečným v důsledku organizačních změn.
Nezáleží na tom, zda se jedná o výpověď nebo dohodu o rozvázání pracovního poměru – podstatné je, aby byl v dokumentu uveden konkrétní důvod dle zákona. Pokud ukončíte pracovní poměr vy sami, zpravidla na odstupné nárok nemáte (výjimky si popíšeme níže).
Kdy na odstupné nárok nevzniká?
Ne vždy máte na odstupné automaticky nárok. Zákoník práce přesně vymezuje situace, kdy zaměstnavatel odstupné vyplácet nemusí – ať už kvůli způsobu ukončení pracovního poměru, nebo kvůli chování zaměstnance. Níže si shrneme, ve kterých případech na odstupné nárok nevzniká.
Odstupné nenáleží v těchto případech:
- pokud dá výpověď zaměstnanec,
- pokud skončí pracovní poměr ve zkušební době,
- při ukončení pracovního poměru dohodou bez uvedení důvodu,
- při výpovědi zaměstnance pro závažné porušení pracovní kázně,
- pokud pracovní poměr končí na dobu určitou uplynutím sjednané doby.
Výpočet výše odstupného
Výše odstupného v roce 2025 závisí především na tom, jak dlouho jste u zaměstnavatele pracovali. Zákoník práce stanovuje minimální částky, které musí zaměstnavatel při výpovědi z organizačních důvodů vyplatit – čím delší je váš pracovní poměr, tím vyšší odstupné obdržíte. V některých případech ale může být odstupné i vyšší, pokud se na tom se zaměstnavatelem dohodnete.
Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u stejného zaměstnavatele:
- Pracovní poměr kratší než 1 rok: nárok na odstupné ve výši 1 průměrného měsíčního výdělku.
- Pracovní poměr trvající 1 až 2 roky: nárok na odstupné ve výši 2 průměrných měsíčních výdělků.
- Pracovní poměr delší než 2 roky: nárok na odstupné ve výši 3 průměrných měsíčních výdělků.
- V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání: nárok až na 12násobek průměrného měsíčního výdělku.
Jak se odstupné počítá?
Výpočet odstupného není složitý, ale vyžaduje pochopení několika základních principů. Základem je tzv. průměrný měsíční výdělek, který je určující pro určení konkrétní částky odstupného, na kterou má zaměstnanec nárok podle délky pracovního poměru.
Průměrný výdělek je částka, která slouží jako základ pro výpočet náhrad mezd, dovolené, a právě i odstupného. Počítá se podle pravidel stanovených v zákoníku práce (§ 351 a násl.), konkrétně jde o tzv. průměrný hrubý výdělek za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí před rozhodujícím datem (obvykle ukončení pracovního poměru).
Jak se určuje rozhodné období?
Rozhodné období je poslední celé čtvrtletí, které předchází měsíci, v němž dochází k rozvázání pracovního poměru. Prakticky to znamená:
- Pokud je pracovní poměr ukončen k 31. říjnu, vychází se z období červenec–září.
- Pokud končíte k 15. lednu, zohledňuje se období říjen–prosinec.
Důležité je, že se zohledňuje celý čtvrtletní úsek, nikoliv jen poslední měsíce před výpovědí.
Co všechno se do výpočtu zahrnuje?
Při výpočtu průměrného výdělku se bere v potaz hrubá mzda, a to včetně všech jejích složek, jako jsou:
- základní mzda nebo plat,
- pravidelné odměny a bonusy,
- příplatky za směny, přesčasy, práci o víkendech a svátcích,
- osobní ohodnocení,
- náhrady mzdy (např. za dovolenou),
- další nenárokové složky mzdy, pokud byly pravidelně vypláceny.
Nevstupují do něj naopak jednorázové odměny (např. mimořádné prémie, které nemají opakující se charakter), diety, cestovní náhrady či jiné benefity (stravenky, služební auto apod.).
Vzorec pro výpočet
Aby bylo možné přesně určit výši odstupného, je nejprve nutné spočítat průměrný měsíční výdělek podle níže uvedeného vzorce.
Jednoduše řečeno, průměrný měsíční výdělek =
součet hrubé mzdy za celé čtvrtletí / počet odpracovaných hodin v tomto období × stanovená týdenní pracovní doba (obvykle 40 h) × průměrný počet týdnů v měsíci (4,348).
Online nástroje a kalkulačky
Pokud si nejste jisti, jak přesně se vaše odstupné spočítá, můžete využít online kalkulačky odstupného. Stačí zadat údaje jako:
- délku pracovního poměru,
- hrubou mzdu za poslední tři měsíce,
- počet odpracovaných hodin.
Zdanění a odvody z odstupného
Jednou z častých otázek bývá: „Dostanu odstupné celé, nebo mi z něj něco strhnou?“ Dobrá zpráva je, že odstupné není zatíženo sociálním ani zdravotním pojištěním. Z hlediska odvodů je tedy pro zaměstnance výhodnější než běžná mzda.
Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že odstupné podléhá dani z příjmů ve výši 15 %, a je tedy nutné počítat s jejím odečtením.
Příklad:Výjimkou je situace, kdy je výplata odstupného rozdělena do více měsíců – v takovém případě může výše zdanění ovlivnit celkový příjem v jednotlivých měsících.
Odstupné a nárok na podporu v nezaměstnanosti
Dalším důležitým aspektem je, že vyplacené odstupné má vliv na začátek výplaty podpory v nezaměstnanosti.
Úřad práce posuzuje tzv. ochrannou dobu, během které žadatel o podporu z pohledu státu ještě čerpá „náhradu příjmu“ formou odstupného. Podpora v nezaměstnanosti tedy nezačne ihned, ale až po uplynutí této doby:
- 1násobek odstupného = nárok na podporu se posouvá o 1 měsíc.
- 2násobek odstupného = podpora se odkládá o 2 měsíce.
- 3násobek odstupného = podpora začne až po 3 měsících.
Během této doby se nezaměstnaný musí stále registrovat na Úřadu práce, ale nepobírá podporu. Tato pravidla se nevztahují na kompenzaci při nemoci z povolání nebo pracovním úrazu, která se považuje za náhradu škody.
Co když zaměstnavatel odstupné nevyplatí?
V ideálním světě by zaměstnavatelé plnili své zákonné povinnosti. Bohužel se však stále stává, že zaměstnanec o odstupné přijde – ať už kvůli neznalosti, nebo záměrnému jednání ze strany zaměstnavatele.
V takovém případě máte několik možností:
- Smírné řešení – kontaktujte zaměstnavatele písemně a připomeňte mu právní povinnost. Někdy postačí jen oficiální upozornění.
- Právní pomoc – můžete se obrátit na advokáta, odborovou organizaci nebo využít online právní poradnu.
- Soudní cesta – jako poslední možnost, pokud zaměstnavatel i přes výzvy nezaplatí.
- Záruka od státu – v případě, že je zaměstnavatel v úpadku nebo likvidaci, můžete se obrátit na Úřad práce, který vám odstupné vyplatí až do určité výše jako státní kompenzaci (podle zákona č. 118/2000 Sb.).
Pokud se právě nacházíte v situaci, kdy končíte pracovní poměr, mějte svá práva pevně v rukou. Vyjednávejte důstojně, informovaně a bez zbytečných ztrát – odstupné je vaše zákonné právo.
